Kdo bydlí v garsonce, zná problém, že každý metr čtvereční musí sloužit dvěma účelům. Proto mám v obýváku pull-out sofa, který přes den funguje jako sedačka, po rozložení jako postel pro hosty. Ušetřila jsem díky tomu úložný box, který už jsem nemusela kupovat. Na stěně nad ní visí police z dřevotřísky, kterou jsem ořezala a nalakovala do bíla. Na ni pokládám knihy a pár suchých květin, za pár korun z vánočního trhu. Toto zapojení je důležité, protože když nemáte peníze na novou skříň, musíte využít každý kus zdi. Pokuste se najít starou dřevěnou štafle z renovace, postavit ji do rohu, a máte police na boty a tašky. Všechno to vypadá záměrně a levně, přitom je to jen výsledek improvizace. Nechte se inspirovat, ale nebojte se udělat chybu, ta vás naučí víc než návštěva deseti obchodů s nábytkem. Jak se říká, domov si děláme hlavně s


Každý, kdo bydlí v malém prostoru, ví, jak zásadní je vybrat správný sedací kus. Proto jsem sáhla po sofa bed s úložným prostorem pod sedákem. Tady se schová všechno, co se nevejde do skříně. V mém případě to jsou zimní bundy, deky pro návštěvu, ale i pár knih, co nechci mít na očích. Mechanismy na trhu jsou různé, ale já doporučuji ten s push systémem, který nevyžaduje stahování dvou pák najednou. Když ho roztáhnete, vznikne rovná plocha pro spací matraci. Tento typ nábytku je skvělý, pokud často vaříte a potřebujete stůl na jídlo. Stačí rozložit na dvě třetiny a máte lavici pro pět lidí. Důležité je, aby se dalo snadno vrátit do původního stavu, jinak to necháte rozložené celý týden a pak už ho nikdy nesložíte. A hlavně, vybírejte s ohledem na výšku sedáku. sice vypadá moderně, ale pro starší hosty je utrpe


Jedna věc mě na industriálním bydlení vždycky fascinovala - jak se staré tovární prvky snoubí s moderním komfortem. Kovové trubky vedle měkkého sametu. Betonová stěna vedle dřevěné podlahy. A pak ta pohovka s click-clack mechanismem, která je technologickým zázrakem. Když ji rozložíte, máte pocit, že se díváte na nějaký stroj. Ale pak si lehnete na tu foam mattress a je to jako v oblaku. Jen musíte dávat pozor na to, aby slatted frame měl správnou rozteč latěk. Když jsou příliš daleko od sebe, matrace se propadá. Trust me, zkontrolovala jsem to na vlastní ků


Když jsme před lety kupovali dům s miniaturní předzahrádkou, soused se ušklíbl, že tam sotva vysadíme pažitku. Jenže já měla v hlavě obraz útulného venkovního pokoje, kde se dá večer pít káva, grilovat a děti můžou běhat bosé. Prostor měl jen dvacet pět metrů čtverečních, z toho polovinu zabírala betonová plocha. První chyba, kterou jsem udělala, byla, že jsem chtěla nacpat do zahrady všechno najednou. Koupili jsme šest metrů krychlových zeminy, vysázeli tři druhy jehličnanů a postavili altán. Výsledek byl chaos. Teprve až jsem si udělala seznam skutečných potřeb – místo na posezení, koutek pro květináče a suché úložiště pro zahradní nářadí – začalo to dávat smysl. Zahradní design nemusí být složitý, pokud si uvědomíte, že méně je někdy víc a že každý centimetr musí mít svůj ú?


Pokud máte zahradu, která sousedí s domem a máte možnost ji částečně zastřešit, rozhodně to udělejte. Pergola nebo markýza prodlužuje sezonu o dva měsíce a chrání nábytek před deštěm. Sousedé si letos pořídili posuvnou markýzu s integrovaným LED osvětlením. Každý večer ji vytáhnou, rozsvítí a sedí u dřevěného stolu s výhledem na záhon levandulí. Design zahrady by měl vždy počítat s tím, že budete chtít být venku i za oblačného počasí. K tomu pomůže i silná tepelná lampa nebo přenosný krb na dřevo. Já mám starý železný ohniště z blešího trhu, které jsem natřela černou tepelně odolnou barvou. Kolem něj stojí hliníkové židličky, které lze složit do placky a pověsit na zeď kůlny. Nikdy nepodceňujte možnost skládání, každý uspořený centimetr se počí


Vlhkost a stín jsou další dva faktory, které v malé zahradě často podceňujeme. Moje zahrada je orientovaná na sever, což znamená, že hlavní posezení je většinu dne ve stínu. První rok jsem tam dala masivní dřevěný stůl a židle. Po dvou sezonách bylo dřevo popraskané a mech rostl na nohách. Musela jsem ho nahradit kovovým nábytkem s práškovým lakem. Podobně dopadly i polštáře z bavlny – stačila jedna deštivá noc a byly cítit vlhkostí. Dnes používám outdoorové textilie z recyklovaného polyesteru, které schnou za patnáct minut. Když už mluvíme o textiliích, vzpomínám si na návštěvu u kamarádky, která měla na své terase bed with storage – dřevěnou lavici s odklápěcím víkem, kam schovávala zahradní polštáře a dokonce i malý skládací stolek. Geniální řešení pro ty, kdo nemají ků